Co se dozvíme z propagandistických plakátů?
Jak vypadala nacistická a sovětská propaganda? Porovnejte plakáty a zjistěte, jak dobové okolnosti ovlivnily ztvárnění plakátů.
Jak vypadala nacistická a sovětská propaganda? Porovnejte plakáty a zjistěte, jak dobové okolnosti ovlivnily ztvárnění plakátů.




Německý meziválečný plakát, 1934. Zdroj: Deutsches Historisches Museum
Sovětský meziválečný plakát, 1935. Zdroj: posterplakat.com
Sovětský válečný plakát, 1943. Zdroj: russianlegacy.com
Německý válečný plakát, 1943. Zdroj: Deutsches Historisches Museum
Plakát vydala Správa říšské propagandy NSDAP před referendem o spojení úřadů říšského prezidenta a kancléře po smrti dosavadního prezidenta maršála Paula von Hindenburga v srpnu 1934. Hitler získal podporu téměř 90 % zúčastněných voličů. Vůdče, budeme tě následovat. Všichni říkají Ano!, 1934. Zdroj: Deutsches Historisches Museum
V roce 1934 vstoupil Sovětský svaz do Společnosti národů a o rok později uzavřel smlouvu o vzájemné pomoci s Francií. Prezentuje se jako stát, který uznává práva národů. Vládní politika ale pronásleduje menšiny, například Ukrajince během velkého hladomoru v letech 1932–1933. Na pozadí plakátu vlají znaky sovětských svazových republik. Gustav Klutsis: Ať žije SSSR - vzor bratrství pracujícího lidu všech národů!, 1935. Zdroj: posterplakat.com
Tradice boje za vlast měla v ruské historické paměti staleté trvání, proto komunistické vedení válku proti nacistickému Německu označilo jako Velkou vlasteneckou válku. Stalin zastavil pronásledování třídních nepřátel včetně kněží, také nechal znovu otevřít kostely. Irakli Toidze: Za vlast!, 1943. Zdroj: russianlegacy.com
Po napadení Sovětského svazu byla válka na východní frontě nacisty prezentována jako boj proti bolševismu a „invazi asijských hord”. Nacistická propaganda tvrdila i v případě porážek na bojišti, že válka skončí konečným vítězstvím („Endsieg”). Vítězství, nebo bolševismus, 1943. Zdroj: Deutsches Historisches Museum
Plakát vydala Správa říšské propagandy NSDAP před referendem o spojení úřadů říšského prezidenta a kancléře po smrti dosavadního prezidenta maršála Paula von Hindenburga v srpnu 1934. Hitler získal podporu téměř 90 % zúčastněných voličů. Vůdče, budeme tě následovat. Všichni říkají Ano!, 1934. Zdroj: Deutsches Historisches Museum
V roce 1934 vstoupil Sovětský svaz do Společnosti národů a o rok později uzavřel smlouvu o vzájemné pomoci s Francií. Prezentuje se jako stát, který uznává práva národů. Vládní politika ale pronásleduje menšiny, například Ukrajince během velkého hladomoru v letech 1932–1933. Na pozadí plakátu vlají znaky sovětských svazových republik. Gustav Klutsis: Ať žije SSSR - vzor bratrství pracujícího lidu všech národů!, 1935. Zdroj: posterplakat.com
Tradice boje za vlast měla v ruské historické paměti staleté trvání, proto komunistické vedení válku proti nacistickému Německu označilo jako Velkou vlasteneckou válku. Stalin zastavil pronásledování třídních nepřátel včetně kněží, také nechal znovu otevřít kostely. Irakli Toidze: Za vlast!, 1943. Zdroj: russianlegacy.com
Po napadení Sovětského svazu byla válka na východní frontě nacisty prezentována jako boj proti bolševismu a „invazi asijských hord”. Nacistická propaganda tvrdila i v případě porážek na bojišti, že válka skončí konečným vítězstvím („Endsieg”). Vítězství, nebo bolševismus, 1943. Zdroj: Deutsches Historisches Museum
Výběr je zatím prázdný
Projekt vznikl díky grantu Technologické agentury ČR