„Ve dvě hodiny po půlnoci se objevila země, od níž byli vzdáleni asi dvě námořní míle. Svinuli všechny plachty a pluli jen s trevo, největší plachtou, velmi zvolna až do nového dne, pátku, kdy přirazili k ostrůvku, který se v řeči Indiánů nazýval Guanahaní. Brzy uzřeli nahé lidi a admirál se blížil k zemi v ozbrojeném člunu v doprovodu Martína Alonsa Pinzóna a jeho bratra Vincente Yañeze Pinzóna,, který byl kapitánem Niñy. Admirál rozvinul královskou vlajku a oba kapitáni mávali vlajkami se zeleným křížem, které dal admirál vztyčit na všech lodích jako znamení výpravy. Vlajky měly po obou stranách kříže písmena F a Y. Když vystoupili na břeh, viděli svěže zelené stromy, mnoho vodstva a rozmanité plody. Admirál svolal oba kapitány a ostatní, kdo vyskočili na břeh, Rodriga Escoveda, notáře výpravy, Rodriga Sáncheze ze Segovie a vyzval je, aby mu byli svědky, jak v přítomnosti všech zabírá a ve skutečnosti zabral tento ostrov pro své pány, krále a královnu, a vznáší právní ohražení, což se dá obšírně vyčíst z akt, která o tom byla písemně vydána…”

Takto vylíčil přistání na Gunahaní lodní deník v úpravě Bartoloméa Las Casase, zatímco interpretace Fernanda Colóna ještě dodává: „Když všichni klečeli na zemi a líbajíce ji vzdali díky Pánu našemu za nesmírnou milost, kterou jim prokázal, admirál povstal a dal tomuto ostrovu jméno San Salvador…”