Text učebnice z roku 2004:
…Na jedné straně tu byli umírnění, především pražané, k nimž se hlásila většina měst a husitská šlechta. Ti byli ochotni dohodnout se s církví, neboť si uvědomovali, že boje a neklid v zemi trvají již příliš dlouho. V minulých letech také získali dostatek moci a majetku. Proti nim stáli radikální husité, zejména táboři, rozhodnutí nenechat se přimět k ústupkům. Vojska obou stran se střetla v květnu 1434 v bitvě u Lipan, vesničky nedaleko Kolína v Polabí. Síly umírněných, tzv. panské jednoty, byly asi dvojnásobné. Lstí vylákali tábory z dosahu pevné vozové hradby. Zdálo se totiž, že panská jednota ustupuje. Ta však ústup jen předstírala a v záloze měla početnou jízdu. Hlavní vůdci táborů v čele s Prokopem Holým padli. V bitvě u Lipan skončila sláva husitských vojsk.

Text učebnice z roku 1995:
Na konci revoluce se octla polní vojska táborů a sirotků v izolaci, poněvadž se odmítala připojit ke kompromisu a složit zbraně. Proti další existenci polních vojsk se spojili umírnění kališníci v čele s Prahou, čeští katolíci (Plzeňsko, Oldřich z Rožmberka) a někteří hejtmané táborsko-sirotčího svazu. K nim patřil východočeský husita Diviš Bořek z Miletínka. Pod vedením pana z Miletínka byly spojeným zemským vojskem v proslulé bitvě u Lipan 30. května 1434 polní obce poraženy. Jejich bojovníci se dali vylákat z vozové hradby, když spojenci předstírali ústup. Vozová hradba pak byla při protiútoku rozbita a kněží Prokop Veliký i Prokůpek padli. Bitva otevřela cestu k míru. Táboři i sirotci se podřídili zemskému sněmu a rozpustili polní vojska.

Text učebnice z roku 1967:
…Proti nim však vystoupili šlechtici a měšťané, kteří vytvořili panskou jednotu. Chtěli husity potlačit násilím. K rozhodné bitvě došlo 30. května 1434 u Lipan nedaleko Českého Brodu. Na jedné straně stáli husité. Na druhé straně se proti nim chystali páni a měšťané. Obě vojska znala způsob husitského boje. Vojska panské jednoty věděla, že husité jsou za vozovou hradbou neporazitelní. Snažila se proto nad nimi zvítězit lstí. Zaútočili proti husitům. Když husité vystřelili z děl, obrátilo se vojsko panské jednoty a předstíralo útěk. Husité vyrazili z vozové hradby. Chtěli pronásledovat prchající. V tu chvíli zaútočila z boku druhá část jízdy panské jednoty a uzavřela husitům cestu k vozům. Ti měli najednou nepřítele před sebou i v zádech. Rozpoutal se krutý boj. Husité bojovali statečně. Nemohli však odolat mnohonásobné přesile. Tisíce jich padlo na bojišti. Mezi mrtvými byl i vůdce Prokop Holý. Zbytek husitů páni pochytali. Zajatců bylo na dva tisíce, byli potom upáleni v blízké vesnici ve stodolách…

Text učebnice z roku 1954:
V r. 1434 poslal koncil do Čech nového útočníka proti husitům. Nebylo to již velké vojsko, ale velvyslanec s velkým množstvím zlata k sjednání poslední dohody s panstvem a k dalším opatřením proti táborům. Měšťanům a šlechtě byly zajištěny jejich zisky, legáti podpláceli na všech stranách a brzy se jim podařilo sjednati spolek celé strany měšťansko-šlechtické k boji proti táborům a sirotkům. Na začátku května se panské vojsko náhle objevilo u Prahy a reakční obyvatelstvo Starého Města je vpustilo. Odtud napadli panští radikální Nové Město, dříve než mohlo povolat pomoc. Prokop Holý poznal, co tento podnik znamená, a napsal ve svém dopise táborům: „Lépe je nám zemřít, než nepomstíti úkladně prolité nevinné krve našich nejdražších bratří.“ Táboři a sirotci shromáždili rychle na 10 000 mužů a dostali i několik tisíc na pomoc ze svých spřátelených měst. Srazili se s panskou pražskou a katolickou hotovostí v síle asi 25 000 mužů u Lipan blíže Kolína. To, co se nepodařilo statisícům křižáků, dokázali r. 1434 u Lipan Čechové. Srazily se zde dvě vozové hradby, dvě zkušená vojska. V několik hodin trvající bitvě použili panští lsti a vylákali tábory a sirotky z vozů. Využili své znalosti husitského boje a dali se na zdánlivý útěk. Když bratři otevřeli vozovou hradbu k pronásledování, obrátilo se panské vojsko a napadlo již pěší tábory jízdními oddíly. Další oddíl vtrhl do otevřené vozové hradby a bitva byla rozhodnuta. Výkvět bratrstev s Prokopem Holým v čele u Lipan padl, zajatci byli spáleni ve stodolách. Jen část se zachránila útěkem.

Text učebnice z roku 1932:
Před husity prchalo z měst německé obyvatelstvo a na jeho místě se usazovali lidé čeští. Bohužel počala časem ve vojsku husitském upadati kázeň a pořádek. Dlouhá léta válčení přivedla zemi na pokraj záhuby. Nebylo divu, že mnozí Čechové, husité i katolíci, zatoužili po míru, i smluvili mezi sebou jednotu pro zachování pokoje. Poněvadž však k této jednotě nechtěli přistoupit Táboři a Sirotci, došlo mezi husity k roztržce. Proti straně, přející válce, postavili se i páni katoličtí. I došlo tak mezi Čechy k bratrovražednému zápasu, který byl sveden blíže Českého Brodu na návrší u vesnice Lipan. V zápase tom padl i vůdce strany válečné Prokop Holý s výkvětem svých věrných. Kdo ušli smrti na bojišti, byli zajati a v blízkých stodolách upáleni. Co nesvedla statisícová vojska sehnaná téměř z celé Evropy, dokázala česká nesvornost a neláska. U Lipan ubíjel bratr bratra, Čech Čecha. I stala se bitva lipanská hrobem husitské síly a slávy.