„Můj brácha jich měl spoustu. Nejraději měl zedníka. Vždycky seděl na zemi pod oknem a jeho nářadím dloubal do zdi. Nelžu… Za dva roky vydloubal takovou díru, že tam táta dal rouru a zabudoval ‚wawky‘.“

„Chodila jsem kolem hračkářství, přemlouvala babičku. Nakonec jsem babičku udolala. Byla jsem pyšná, když jsem si ho nesla domů. Byl to zedník, hrála jsem si s ním celé prázdniny.“

„To bylo fajn na hraní, nezabralo to moc místa a bylo jich hodně, snad ze všech zaměstnání.“

„Já si je kupoval sám, hlídal jsem, jak vyšel nový, a hned jsem ho letěl koupit, ať mám kompletní sbírku.“

„Stále mám zdravotní sestřičku. Dostala jsem ji, když jsem začala chodit na zdrávku.“

„Byl to takový pán, šla mu sundat čepice, mohl padat z výšky, protože to vydržel - mohl skočit ze stolu, mohl ho někdo přepadnout a spadnout dolů. Mohl pak skočit nahoru.“