„Jsem člověkem“. Stávka pracovníků veřejných služeb, Memphis, USA, 12. února 1968. Foto Richard L. Copley. Zdroj: AFSCME Communications Department Records

„Ženská stávka za mír a rovnost!“, „Nepěstuju mužské války“, „V sesterství je síla, konec válce!“, „Vietnamské ženy jsou naše sestry.“ Protestní setkání, New York City, USA, 26. srpna 1970. Zdroj: The New York Historical Society

„Pro rasismus tu není místo.“ Protestní setkání, Melbourne, Austrálie, 17. července 2016. Foto Scott Barbour. Zdroj: Getty Images

„New York City: Dekolonizujte toto místo. Den původních obyvatel.“ Plakát zvoucí na protestní setkání, New York City, USA, 6. října 2017. Zdroj: Decolonize This Place

Stávka pracovníků úklidových služeb, 12. února 1968. Zaměstnanci se rozhodli pro protest po smrti svých dvou kolegů zaviněné špatnými pracovními podmínkami a kvůli dlouhodobé zkušenosti s rasismem. Protest se stal důležitou součástí afroamerického hnutí za občanská práva v USA.

Boj za práva žen má dlouhou historii, na síle nabral zejména v druhé polovině 20. století. Hnutí, které se zaměřuje na rovné příležitosti žen, se nazývá feminismus. Tématy protestů jsou horší přístup ke vzdělání a uplatnění v zaměstnání pro ženy, nižší mzdy žen než mužů nebo právo žen na svobodný sexuální život a různá pojetí mateřství.

Black Lives Matter je mezinárodní hnutí, které od roku 2013 nenásilnými protesty upozorňuje na neoprávněné policejní násilí a systémovou diskriminaci v oblastech vzdělávání či pracovních příležitostí namířenou proti občanům černé pleti zejména v USA.

Decolonize This Place je hnutí, které od roku 2016 bojuje za práva původních obyvatel Ameriky, lidí černé pleti a menšinových skupin v podřadném postavení. Protesty se často zaměřují na muzejní expozice, které podle členů hnutí opomíjejí některé skupiny obyvatel a jejich dějiny, které často vyprávějí z pohledu západní civilizace nebo většinové společnosti.