Proti smrti není léku v zahradách?
Omlouváme se, pro toto cvičení ještě nemáme anotaci.
Omlouváme se, pro toto cvičení ještě nemáme anotaci.

Olejomalba na dveřích kapucínské apatyky (neboli lékárny) na Hradčanech z konce 17. století. Autor je neznámý. Velikost dveří je 93 x 183,5 cm. Dveře jsou uloženy v Národním muzeu v Praze
Všechno, co na světě existuje, má svůj účel. Bůh stvořil byliny tak, aby měly přirozenou sílu léčit konkrétní nemoci. Zároveň dal lidem rozum a schopnosti, aby se tyto bylinky naučili správně používat.
I když jsou pozemské léky medicína) důležité, nikdy se nevyrovnají lékům duchovním (víře a klidu duše). Je důležité si uvědomit, že žádná medicína na světě – i kdyby byla nejdražší a stála obrovské jmění – nedokáže přemoci smrt. Ta je konečným bodem, kde končí moc všech bylin.
Zdroj: Jan Amos KOMENSKÝ, Antidotum Apostasiae. To jest; skušené a jisté lékařství, kteréž duše lidské ve všelijakých pokušeních na ně přišlých; při čistém náboženství zdržeti, a před tou nejnebezpečnější nemocí, tj.; před odstoupením od poznalé pravdy Boží zachovati, i proti zemdlení víry posilniti může […] Asi 1622. Redakčně kráceno a upraveno.
Všechno, co na světě existuje, má svůj účel. Bůh stvořil byliny tak, aby měly přirozenou sílu léčit konkrétní nemoci. Zároveň dal lidem rozum a schopnosti, aby se tyto bylinky naučili správně používat.
I když jsou pozemské léky medicína) důležité, nikdy se nevyrovnají lékům duchovním (víře a klidu duše). Je důležité si uvědomit, že žádná medicína na světě – i kdyby byla nejdražší a stála obrovské jmění – nedokáže přemoci smrt. Ta je konečným bodem, kde končí moc všech bylin.
Zdroj: Jan Amos KOMENSKÝ, Antidotum Apostasiae. To jest; skušené a jisté lékařství, kteréž duše lidské ve všelijakých pokušeních na ně přišlých; při čistém náboženství zdržeti, a před tou nejnebezpečnější nemocí, tj.; před odstoupením od poznalé pravdy Boží zachovati, i proti zemdlení víry posilniti může […] Asi 1622. Redakčně kráceno a upraveno.
Memento mori, tedy „pamatuj, že jsi smrtelný“, je motiv častý ve výtvarném umění i literatuře a připomíná pomíjivost lidského života. Zdůrazňuje, že smrt je nevyhnutelná a může přijít kdykoli, bez ohledu na věk, zdraví či postavení člověka. Ve středověku a raném novověku byla spojována s představou Božího soudu, strachem z pekla i nadějí na spásu. V umění se proto objevuje jako kostlivec či starý muž, ale i ve výjevech Posledního soudu, vážení hříchů a pekelných muk. Lidé se obávali, že je smrt zastihne nepřipravené a přinese věčné zatracení nebo utrpení v očistci. Memento mori tak připomíná hodnotu času a nutnost být připraven, protože nikdo neví, kdy jeho život skončí.
Zdroj: Klaus Bergdolt: Černá smrt v Evropě. Praha 2000, s. 172-176. Redakčně kráceno a upraveno.
Memento mori, tedy „pamatuj, že jsi smrtelný“, je motiv častý ve výtvarném umění i literatuře a připomíná pomíjivost lidského života. Zdůrazňuje, že smrt je nevyhnutelná a může přijít kdykoli, bez ohledu na věk, zdraví či postavení člověka. Ve středověku a raném novověku byla spojována s představou Božího soudu, strachem z pekla i nadějí na spásu. V umění se proto objevuje jako kostlivec či starý muž, ale i ve výjevech Posledního soudu, vážení hříchů a pekelných muk. Lidé se obávali, že je smrt zastihne nepřipravené a přinese věčné zatracení nebo utrpení v očistci. Memento mori tak připomíná hodnotu času a nutnost být připraven, protože nikdo neví, kdy jeho život skončí.
Zdroj: Klaus Bergdolt: Černá smrt v Evropě. Praha 2000, s. 172-176. Redakčně kráceno a upraveno.
Projekt vznikl díky grantu Technologické agentury ČR